Hřeben Česká republika

Z Vrbna do Janova

Iva Žánová — Fri, 04 Jan 2013 00:00:00 +0100

Tato trasa začíná v Hrubém Jeseníku a pokračuje Zlatohorskou vrchovinou.

Dojeli jsme do Vrbna pod Pradědem vlakem a šli pěšky k nám do Janova celkem 24 kilometrů.

Většina túry vede po modré značce, která ve Vrbně začíná. Od centra je to 1 km k rozcestí Mnichov a následuje tříkilometrový prudký výstup na vrch Ostrý(816 m.n.m.), viz článek.

Dále jsme pokračovali příjemnou cestou lesem po rovině, tu nám zpestřovaly zajímavé bunkry a sběr malin a hub.

Údolím potoka Tisová jsme sestoupili do osady Spálené, viz článek. Sem to je od Ostrého 4 km. Tady se potok vlévá do říčky Opavice. Po dvou kilometrech jsme údolí Opavice opustili a vydali se kolem restaurace Lesní zátiší vlevo přes osadu Komora, viz článek, do lesa.

Dalších 6 kilometrů jsme šli krásnými lesy v tichu a pohodičce za mírného stoupání k rozcestí pod Solnou horou, tady se kříží modrá se žlutou značkou.

My jsme šli dál už beze značky po lesních cestách nad Petrovice, nad Petrovicemi do Janova. Musí se vědět, kde jsou přelezy do obory a z obory.

Další možností je sejít do Petrovic a odtud autobusem či pěšky do Janova.

Nebo je možné jít od rozcestí pod Solnou horou dál po modré až na její konec, kde se nad Petrovicemi vine zelená značka, dojít po ní k bývalé hájence a přes oboru do Janova.

Z Kraví hory na Petrovy boudy

Iva Žánová — Fri, 04 Jan 2013 00:00:00 +0100

Tato cesta vede po jednom z hřebenů Zlatohorské vrchoviny a je dlouhá 10 kilometrů. Než ale dojdete na Kraví horu, musíte počítat s nějakými kilometry navíc.

Výchozím bodem je tedy Kraví hora, viz článek. K ní vede žlutá značka z Albrechtic, zelená z Třemešné, modrá a zelená z Jindřichova ve Slezsku. My chodíme z Janova bez značení a od bývalé hájenky ve Svinném potoce po zelené, což je celkem 5 kilometrů.

Hřebenovka z Kraví(724) na Solnou(867) horu je nenáročná, s výhledy po okolí a sem tam mírným stoupáním, viz článek, více klesání a stoupání je pak na Kutný vrch(866), z něhož bohužel výhledy nejsou.

Z Kutného vrchu vede dlouhý, táhlý sešup dolů k silnici mezi Petrovicemi a Heřmanovicemi a cesta pokračuje vzhůru lesem a kolem skal na Větrnou horu(792), viz článek, opravdu je zde větrno! Škoda, že bývalý nádherný pohled do údolí Petrovického potoka zarostl!

Prudký sestup nás přivede na Petrovy boudy, odkud můžete pokračovat na Biskupskou kupu, nebo sejít či sjet autobusem do Petrovic či Zlatých hor.

Cesta na Praděd

Iva Žánová — Thu, 30 Aug 2012 00:00:00 +0200

Na Praděd se dá jít několika způsoby. My jsme se vydali ze Staré vsi u Rýmařova. Sem dojedete autobusem přímo z Rýmařova, nebo dojdete pěšky, je to 6 km. My jsme šli po značce přes bývalou chatu Alfrédku na Jelení studánku. Předloni jsme došli ke studánce ze Skřítku za hrozné mlhy a lijáku. Tentokrát počasí přálo. Hřeben Jeseníků nás přivítal sluníčkem a krásnými výhledy, možná nejkrásnějšími v Jeseníkách. Pohodlná cesta po hřebeni nás dovedla na Ovčárnu. Krásné bylo pozorovat, jak postupně vykukovala rozhledna na Pradědu, byla vidět, schovávala se a postupně přibližovala. K Petrovým kamenům, místě, kde se slétaly a snad dosud slétají čarodějnice, se nesmí. Z Ovčárny na Praděd chodí davy po pohodlné silnici, ale my jsme šli v 6 večer, to spíš lidi chodili dolů.

Ubytovali jsme se na Pradědu v ubytovně v podzemí, cena je 300 Kč na osobu za noc. Ušli jsme 21 km.

Druhý den ráno jsme se vydali do Divokého dolu, před 20 lety, když jsem tudy šla, tu bylo staveniště, budovala se elektrárna Dlouhé stráně. Dnes je zde nádherná cesta mezi romantickými vodopády, kameny a divoce rostoucími stromy. V lese bylo příjemně, závěr cesty kolem dolní nádrže elektrárny byl po slunci a v horku. Došli jsme do Kout nad Desnou, odtud se může jet vlakem na Šumperk nebo autobusem do Jeseníku. Den jsme zakončili prohlídkou jesenického regionálního muzea a náměstí, ušli jsme 13 km do Kout a asi 2 po Jeseníku.

Zdraví helixpomatia

Obří hřeben - Czarny Grzbiet

Martin Sládek — Tue, 26 Jun 2012 00:00:00 +0200

Obří hřeben, polsky Czarny Grzbiet, se nalézá v hlavním krkonošském hřebenu mezi Sněžkou a Svorovou horou. Obří hřeben je jedinou krkonošskou lokalitou, kde se z dob ledových dochovaly kamenné polygony, tj. půda, která vznikla střídavým táním a mrznutím ledu mezi kameny. Tento druh půdy se v Evropě nachází pouze v Alpách, Pyrenejích, nebo tundrových oblastech Skandinávie. Severní a jižní svah jsou velmi příkré, po hřebenu, jež je částečně porostlý borovicovou klečí, vede stezka, která je součástí červeně značené Cesty Česko Polského přátelství. V roce 1945, dne 23.2 do jižního svahu Obřího hřebene narazilo německé vojenské letadlo Junkers Ju 52, poslední trosky letadla byly sneseny až v září 1998.

Klenov - přírodní vyhlídka

František Lysáček — Sat, 23 Jun 2012 00:00:00 +0200

Na překrásnou vyhlídku narazíme na vrcholovém hřebenu hory Klenov nad přehradou Bystřičkou. Skalnatý vrchol Klenova se stopami po skalním hradu (678m) - a zvaný Zámčisko - je zalesněný a tak nám bohužel výhled do okolí neumožňuje.

Od předvrcholové paseky ale klesá směrem k SZ po ostré hraně hřebene chodník, který nás vede překrásným bukovým lesem bez přirozeného podrostu k další pasece. Tady se hřeben hory Klenova prudce lomí a pokračuje dál k nedalekým skalám "Havranka".

Nás ale bude zajímat hlavně to, že se pod místem ohybu a těsně pod námi nachází nečekaně vynikající výhled dolů na přehradu Bystřičku s nejbližším okolím plným typických valašských vršků a kopců, pokrytých pastvinami a loukami, osamělými samotami i shluky stavení valašských pasekářů - prostě je to kraj jak malovaný !

Kromě bezprostředního okolí přehrady na Bystřičce nám horizont uzavírá mohutná hradba namodralých hor. Ano, jsou to opravdu Beskydy a ta hora vpravo se siluetou vysílače a kaplí na svém vrcholu je bájná hora Radhošť !

Slastné pocity při našem kochání se kouzelným výhledem ještě umocní pohodlí zde zbudované lavičky ...

Kozí hřbety

Ondřej Kališ — Tue, 13 Mar 2012 00:00:00 +0100

Severozápadně od Suchdola, na samém okraji Prahy, vypíná se zalesněný hřeben zvaný Kozí hřbety, na němž stávalo v l.2500-1800př.n.l. eneolitické sídliště. Je chráněn v rámci přírodní památky Údolí Únětického potoka. Vede po něm zelená turistická značka, jež začíná na pražské Hanspaulce vedši dříve až na tramvajovou zastávku Hadovka, za Hanspaulkou přechází Šárecké údolí a přes Pučálku jde ke hranici Prahy, kde křižuje červenou, prochází městečkem Horoměřicemi a z něj již směřuje na Kozí hřbety, z jejichž konců schází na rozcestí s modrou (a žlutou od Suchdola) pod Alšovou vyhlídkou, z níž je na Kozí hřbety také pěkný pohled, zatímco z Kozích hřbetů je zase výhled na Alšovu vyhlídku, ale i na okolí, například blízké Únětice. Na Kozí hřbety se tedy nechá dojít po zelené značce; nejblíž je to z mimopražských Horoměřic a Únětic, z Prahy a do Prahy zde však také existuje pěkná cesta - když nepočítám možnost sejít do údolí a pak vyjít buď hned vzhůru po žluté, nebo až později -, nabízí se stezka odpojující se od zelené při cestě po Hřbetech od Horoměřic vpravo a okolo kostelíka sv. Václava stojícího nedaleko od žluté značky přicházející do Suchdola, kde ze starého centra můžete dojít buď na konečnou linky 147 Výhledy, nebo l.107 Suchdol.

Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.

Ondřejník - Beskydy

Jirka Vaníček — Thu, 08 Mar 2012 00:00:00 +0100

Ondřejník je název horského masívu v Beskydech, který se vypíná nad Kunčicemi pod Ondřejníkem a Čeladnou. Od Beskyd je masív Ondřejníku výrazně oddělen hlubokou Frenštátskou brázdou. Nejvyšším vrcholem celého Ondřejnického hřebene je Skalka (964 m), která je často nazývána rovněž Ondřejnická Skalka. Na její vrchol vede modrá turistická značka z Kunčic pod Ondřejníkem, nebo z Frýdlantu nad Ostravicí.

Jediným vrcholem Ondřejníku přístupným po turistické stezce je Skalka, na jejímž svahu se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, tvořená převážně jedlobukovým porostem starým až 180 let, který místy nabývá charakteru pralesa. Z vrcholu se nabízí výhled na Radhošťskou hornatinu.

Balvany pod vrcholem Skalky daly podnět ke vzniku legendy, podle které zbojník Ondráš ukrýval svůj lup do podzemí Lysé hory, kam prokopal ze Skalky chodbu, jejíž vchod zavalil právě těmito balvany.

Pod vrcholem Ondřejníku stojí od roku 1907 turistická chata. Byla postavena Klubem českých turistů ještě v době Rakousko - Uherska. Slavnostního otevření se chata Ondřejník dočkala 30.5.1907. Chata byla rozšířena roku 1930. V roce 1933 byla v jejím sousedství postavena stylová chata Solárka, která však roku 2002 vyhořela.

V bezprostřední blízkosti chaty se nachází kaple svatého Antonína Paduánského, u které se v den svátku tohoto světce koná každoročně pouť. Chata má tři patra a v přízemí je restaurace s kapacitou okolo 80 míst, na patře jsou pak turistické pokoje se společným sociálním zařízením na patře. U chaty je letní terasa, pískoviště a dětský kolotoč.

http://www.treking.cz/chaty/ondrejnik-turisticka-chata.htm

Běžecké trasy na Ondřejníku

Běžkování na Ondřejníku nabízí různé druhy obtížností a délek běžeckých tras, kde si vyberou začátečníci i pokročilí. Nejlépe je začít od chaty Ondřejník, kde je možnost výjezdu automobilem ( v zimě bude asi potřeba využít sněhové řetězy ) a je zde parkoviště, nebo nechat automobil na parkovišti u občerstvení na Pasekách, odkud pěšky nebo rovnou na běžkách 4 km k chatě Ondřejník.

1. Trasa: Chata Ondřejník - chata Šmiřanka a zpět - 2 km.
2. Trasa: Chata Ondřejník - sedlo - Skalka a zpět - 10 km.
3. Trasa: Chata Ondřejník - sedlo 1 km . Pak nástup na Velký okruh - 10 km nebo Malý okruh 5 km
4. Trasa: Hřebenovka: Chata Ondřejník - Šmiřanka- (po vrstevnici vlevo do sedla) - sedlo - a zpět - 9,5 km

Turistická chata Ondřejník, Ondřejnická 211, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí

Mobil: +420 731 778 243 E-mail: ipolackova@o2active.cz

Kapacita40 l Cena ubytování 200 Kč Otevřeno celoročně

Kozinec - hřeben u Žamberka

Jan Čáp — Mon, 23 Jan 2012 00:00:00 +0100

Tento nepříliš nápadný hřebínek ležící jihozápadně od Žamberka má více místních názvů - Kozinec, Kozince nebo také Kozí hřbet. Jedná se o úzký, zalesněný skalní hřbet, tvořený pevnými permskými usazeninami, zejména brekciemi. Stejně jako země okolních polí má výrazný červený nádech. Jeho strmé svahy jsou porostlé smíšenými lesy, převažuje buk. Po hřebeni vede úzká stezka se žlutým turistickým značením ze Žamberka do Písečné a Žampachu (viz http://www.turistika.cz/trasy/zamberk-zampach-litice-nad-orlici ). Z ní se několikrát otevírá krásný pohled do kraje, především na Žampach. Tato stezka je sjízdná i na horském kole, ale pozor v zimě. Při sněhu a náledí jsou některé úseky značně nebezpečné.

Hážovské díly

Jana Fiorela Kubecová — Fri, 22 Jul 2011 00:00:00 +0200

Hážovské díly se nacházejí na hřebeni nad Valašskou Bystřicí (po červené turistické značce 3km ). Jedná se o rozcestí v nadmořské výšce 650 m.n.m. a je zde oblíbená Hospoda Na Dílech. Je zde možný příjezd i autem. Odtud se dá uskutečnit několik túr. Například po červené značce na Šerhovny nebo po modré značce na Díly a odtud na Vsackou Tanečnici (7km).

Jinecké hřebeny (721 m), Brdy

Pavel Čámský — Sun, 07 Mar 2010 00:00:00 +0100

Jinecké hřebeny jsou velmi členitý a skalnatý, přibližně 4, 5 km dlouhý hřeben v Brdech, v Třemošenské vrchovině. Celý se nachází ve vojenském újezdu Brdy/Jince.

Hřeben začíná nad obcí Ohrazenice v údolí Pstruhového potoka (EVL, výskyt raka kamenáče a mihule potoční) a táhne se jihozápadním směrem nad údolí Červeného potoka.

Nalezneme tu čtyři výrazné vrcholy – Koníček (667m), Komín (689 m), Hřeben (721 m) a Pec (716 m). Celý hřeben je vyskládán četnými slepencovými skalními útvary, tzv. mrazovými sruby. Nejznámější jsou ale skály na vrchu Koníček. Najdeme tu hned dva významné útvary, skálu Koníček (ve tvaru koňské, dle někoho dračí, hlavy), která dala patrně vrchu jméno a mnohem vyšší věž „Komín“ (nezaměňovat s vrchem Komín, ležícím cca 800m dál na jihozápad. Trempové zde z balvanů rozsáhlého suťoviště zbudovali mohutnou stavbu, nazývanou někdy „Hrad“, která jim slouží i k přenocování. Zdejší skály, typické svou vrstevnatostí, bývají také nazývány „skládané skály“.

Asi 150 m na severozápad od vrcholu Hřeben se v lese nalézá další mohutný skalní útvar, zvaný někdy „Kančí zub“ (cca 680m).

Od vrchu Komín (683 m), ale především pak od vrchu Hřeben (721 m) se táhne téměř souvislý pás vojenských pozorovatelen, z nichž jsou sledovány výsledky cvičných střeleb na pod námi ležící dopadové ploše Brda (Baština) a i na dopadovkách Tok a Jordán. Od zmíněných pozorovatelen se nabízejí rozhledy na velkou část tzv. Středních Brd.

Jinecké hřebeny jsou i významnou lokalitou výskytu prehistorických zkamenělin (trilobitů), stejně jako vrch Vystrkov (541 m), který leží nedaleko odtud ze tokem Pstruhového potoka.

Mezi vrchy Hřeben a Pec prochází úzkým sedlem (665m) lesní silnička, spojující okraj cílové plochy Brda s křižovatkou cest u hájovny Krejčovka pod vrchem Beranec (662 m).

Pod vrchy Komín a Koníček pečuje lesní personál o lokalitu s výskytem přirozených suťových jedlo-bukových porostů. Rezervace ovšem nikdy nebyla oficiálně vyhlášena.

UPOZORNĚNÍ : Území se nalézá ve Vojenském újezdu Brdy a vstup sem není oficiálně povolen.