V místech dnešního centra Žatce bylo již v 8.století slovanské hradiště. V 10. století zde stojí hrad Satzi s osadou a tržištěm v podhradí. Ve 13. století udělil král Přemysl Otakar II.Žatci městská privilegia. Město je obehnáno mohutnými hradbami, které byly dokončeny v roce 1463 a Žatec se tak stal jedním z nelépe opevněných měst v Čechách. V 19. století hradby bránily dalšímu rozvoji města a tak byly postupně bourány. Ze čtyř městských bran se dochovaly pouze dvě - Kněžská brána a Libočanská branka.

Libočanská branka

Věž s průchodem tvořila část předsunutého opevnění hradeb, umožňovala přístup z Dolního Předměstí do vnitřního města. Od poloviny 19. století se využívá k bydlení.

Kněžská brána

Předsunutá obraná věž s průchodem do kterého směřovaly cesty od západu. V blízkosti věže stával klášter minoritů. Odtud tedy její název Kněžská brána. Měla ještě další názvy - Ženská brána, Dolní brána.

 Procházku po hradbách můžete začít od městské knihovny. Otevře se vám krásný pohled na řeku Ohři a plochý kopec Úhošť na protilehlém břehu. Pod vámi bude začátek Fíkova nábřeží. Při procházce budete míjet sochařská díla kadaňských umělců.

Dojdete k železné bráně, to ale ještě není konec, přejdete přes úzkou uličku a procházka po hradbách pokračuje. V další části je mimo jiné i restaurace a výhled na barokní kostel sv. Rodiny a sv. Alžběty.

Cesta vás dovede k další bráně. Za ní se cesta rozděluje, doprava vede směrem na panelové sídliště, vlevo je Katova ulička, držitelka rekordu o nejužší českou ulici, kterou můžete projít na Mírové náměstí. Střední cesta – opět s železnou brankou - vede do posledního úseku hradeb.

Na rtomto místě jsou také dva zajímavé stromy: gingko biloba a pavlovnie plstnatá.

Hradby končí u restaurace Bašta, což je místo, které by stálo za to navštívit, protože je umístěna přímo v prostoru bývalé bašty, jsou tu neomítnuté kamenné stěny, což se mě osobně velmi líbí. Bohužel restaurace je v prosinci 2012 – v době naší procházky – zavřená.

Naše procházka končila u budovy archivu, tedy u jeho zadní strany, kde jsme ještě nakoukli brankou na nádvoří se sochou sv. Františka. U jeho paty jsou prý pohřbeni dva čtyřnozí přátelé archivu: kocour a pejsek.

Hradby jsou otevřené v letním období (duben – září) od šesti ráno do osmi večer, v zimním období (říjen – březen) od osmi ráno do čtyř hodin odpoledne.

    Ale najdeme tu jedno "ale" - jeho už nepoužívané hradby se v 18.století rozpadaly a středověké městečko za nimi se nacházelo v tak dezolátním stavu, že se uvažovalo o jeho zbourání. V poslední chvíli byla památka zachráněna díky architektovi jménem Viollot - le - Duc a jeho příteli spisovateli P.Mérimée. Hradby a věže byly opraveny, mnohé části dostavěny a i když není vše původní, tato významná památka byla zachráněna pro další generace lidí a dnes to tam opravdu "žije" ...)

    V malém královském městě Poličce, patřícím později českým královnám, se začalo s výstavbou okružních kamenných hradeb až v pol.14.století. Hradby byly posíleny věžemi, parkánem a celé opevnění obkružoval ještě vodní příkop a val. Za hradbami vzniklo město - středověká dispozice všech ulic, uliček a náměstí je dodnes patrná, díky živelným pohromám bychom tu ale stavby pocházející až ze středověku hledali marně. Ve městě Poličce sice nenajdeme žádný hrad, přesto ale na nás při vstupu do jeho centra dýchne závan středověké historie : prstenec městských hradeb spolu s 19.věžemi se zachoval téměř v původní podobě, hradby přitom dosahují celkové délky téměř 1 a čtvrt kilometru a jejich zachovalost nemá v naší zemi obdoby !!

    Ve většině našich měst byla městské opevnění zbourána, aby hradby nebránily rozšíření města. Opevnění Poličky mělo štěstí v neštěstí : město bylo po dobu své historie sužováno velkými ničivými požáry, konfiskací majetku a protože leželo dlouho mimo dosah železniční trati, bývalo v minulosti jen méně významným provinčním městečkem. Veškeré pohromy, které město postihly, zapříčinily také to, že městští radní neměli nikdy zbytečné peníze na jejich stržení - daleko důležitější bylo postavit nové domy po strašlivém ničivém požáru r. 1845. Díky těmto faktorům zůstaly městské hradby zachovány v původní podobě - ( zbourány byly jen 4 brány, kterými se do centra města vstupovalo ) -  a po rozsáhlé rekonstrukci se hradby spolu s několika obnovenými domečky pod jejich zdmi staly jednoznačně nejvýraznější dominantou města Poličky !

     Dlužno dodat, že tak zachované hradby jinde u nás opravdu nenaleznete a opravená část hradeb spolu s několika věžemi je přes sezónu přístupná s průvodcem. Vstupenky ale nekoupíte před jedním ze vstupů na opevnění, ale pouze v Centru Bohuslava Martinů, které naleznete v historickém jádru města Poličky ...

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Turistické mapy: KČT 1.50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy