Boží muka, Lapidárium, Radnice, Salaš, koliba, Synagoga, Trosky, Zámeček Česká republika

Boží muka pod bývalým popravištěm

Tue, 14 May 2013 00:00:00 +0200

Zajímavým nápisem jsou opatřeny Boží muka v katastru obce Hodkovice nad Mohelkou. Boží muka se nacházejí kousek pod kopcem, na jehož náhorní rovině je rozprostřeno sportovní letiště. Boží muka jsou opatřeny nápisem: "Podle pověsti až sem se dokutálela hlava odsouzeného na smrt z místního popraviště"

Židovská synagoga se hřbitovem ve Strážnici

Tue, 14 May 2013 00:00:00 +0200

Synagogu a starý židovský hřbitov bývalé židovské obce, jejíž židovské osídlení spadá do 13. století, najdeme v severní části města Srtrážnice. V obci se dodnes zachovala téměř polovina původních židovských domů včetně špitálu, školy a lázní. Klasicistní synagoga pochází z roku 1804 a je postavena na místě původní synagogy, která byla zřejmě poškozena požárem. V roce 1870 stavitel Leopold Slovák provedl rozsáhlou rekonstrukci, při které průčelí synagogy získalo novorománskou úpravu.
Źidovský hřbitov, který se rozkládá okolo synagogy dosahuje v současné době rozlohy 5093 m2. Na tento hřbitov byly v průběhu 18. století přeneseny starší náhrobky z původního hřbitova, který se nacházel přímo v zástavbě strážnického Starého města. Náhrobky jsou na hřbitově rozmístěny v nepravidelných řadách, kterých je přibližně 35, orientovaných od severovýchodu na jihozápad. V severní části hřbitova se nacházejí i dětské hroby a vedle východní zdi synagogy jsou umístěny hroby rabínské. Celkem je zde kolem 1500 židovských hrobů.

Boží muka u Plíškova mlýna

Aleš Matějíček — Tue, 05 Feb 2013 00:00:00 +0100

Méně tradiční čtyřboká boží muka najdeme u silnice z Šumvaldu do Uničova. Najdeme ho nedaleko jižního břehu velkého šumvaldského Hrubého rybníka za silnicí. Zajímavě řešený sloup je ozdoben ze všech stran imitací dřevěných okenic. V horní části je prázdný výklenek. V tom se většinou umísťovala nějaká soška nebo obrázek. Ten chybí. Barokní památka je datována někdy do poloviny 18. století, kulturní památkou je od r. 1958. Přes silnici najdeme jeden z největších rybníků na Olomoucku. Samotný rybník má rozlohu asi 60 ha. Kolem najdeme soustavu menších rybníčků. Samotný Hrubý rybník má celkem zajímavou historii. Je písemně doložen v r. 1569, několikrát byl i zrušen, nakonec vždy obnoven.

Mutěnice - radnice

Jirka Vaníček — Tue, 05 Feb 2013 00:00:00 +0100

Radnice ve vinařské obci Mutěnice byla postavena v roce 1896 na památku padesátiletého císařování Fr. Josefa I. Dokladem je pamětní deska, zabudovaná na levé straně v průchodu radnice.

Náklady na stavbu činily 26.000,- korun. V radnici byly zřízeny úřední místnosti, jedna školní třída, byt pro učitele, byt a ordinace s čekárnou pro obvodního lékaře. Později tam byla i pošta.

Před postavením nové radnice úřadoval starosta Mutěnic doma, buďto ráno, jednu nebo dvě hodiny 2x týdně, anebo po večerech, kde se také scházela obecní rada. Někdy se pracovalo i v hospodě. Tam vyřizovali a projednávali různé obecní záležitosti. Jinak se starosta věnoval hospodaření doma. Plat starosty nebyl velký, ale v obci to byla čest!

Že se v obci i dříve úřadovalo bez Radnice, o tom svědčí pečetě - razítka, které měl starosta u sebe. První pečeť má nápis - „WES MUTIENICZE“ z r. 1523, symbol ostrva a 4 hrozny. Druhá pečeť má nápis - Peczet diedini Mutienitz se 4 květy a rok 1626. Třetí pečeť z r. 1869 má nápis GEMEINDE - OBEC MUTENIC. V tomto roce byla obec povýšena na městečko a užívala razítka - OBECNÍ PEČEŤ MĚSTEČKA MUTĚNICE.

HISTORIE MUTĚNIC

Obec Mutěnice vznikla díky templářům, jimž Mutěnice náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. Toto panství patřilo do roku 1312 Johanitům, kteří jej pronajímali. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367.

V 15.století Mutěnice patřily k panství hodonínskému a toto období bylo plné pustošivých válek, zejména válka mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem znamenala zničení památek v kraji. Někteří obyvatelé se zachránili v lesích a po válce zbudovali nové osady. Roku 1512 se stal dědičným majitelem města Hodonína Vilém z Pernštejna a sňatkem s Vilémovou dcerou získal Hodonín Jindřich z Lipé , kteří Mutěnice vlastnili do roku 1594. V Mutěnicích se tehdy připomíná tvrz a popluží. Nastalo velké rozšiřování vinic a rostla a bohatla i obec.

Největšího rozmachu dosáhlo vinařství v 17.století , ale po bitvě na Bílé Hoře obec zchudla. Neustálé války s Uherskem obci bránily v rozmachu. Do dějin hodonínského panství se významně zapsal hrabě Oppersdorf , který uspořádal majetkové poměry a které platily až roku 1848. Hrabě prodal panství v roce 1692 Lichtensteinům, kteří jej vlastnili do roku 1919.

http://www.soupispamatek.com/okres_hodonin/foto/mutenice/historiemutenic.htm

Nová radnice v Českém Brodě

Ivana Michalova — Fri, 26 Apr 2013 00:00:00 +0200

Budova nové radnice v Českém Brodě byla původně postavena v letech 1897-98 v novorenesančním slohu jako občanská záložna a tomuto účelu sloužila až do roku 1948. Stojí na Husově náměstí, před ní se nedá přehlédnout pomník Prokopa Holého zvaného Veliký.

Plány vypracoval architekt Antonín Turek, který pocházel z Pražských Vinohrad a podílel se na řadě staveb nejen na Vinohradech, ale i v dalších českých městech.

Zasedací síň a některé kanceláře zdobí obrazy akademických malířů Otakara Moravce a Jaromíra Seidla.

Rovensko – boží muka

Marek Cabák — Fri, 26 Apr 2013 00:00:00 +0200

Obec Rovensko se nachází v šumperském okrese (Olomoucký kraj) a žije zde asi tříčtvrtě tisícovky obyvatel. Na území obce, písemně poprvé zmíněné roku 1373, se nacházejí tři kulturní památky. Ve dvou případech se jedná o rolnické usedlosti ve stylu lidové architektury, pocházející z poloviny 19. století.

Objektem našeho zájmu je však třetí kulturní památka v katastru obce, a tou jsou atypická boží muka při silnici, vedoucí do obce Postřelmůvek, a potom dál na Šumperl (a Polsko) nebo Olšany (a Hradec Králové). Trojboká pilířová boží muka jsou zřejmě nejzajímavější památkou na území obce a pocházejí rovněž z poloviny 19. století. Jejich trojbokost přitom symbolizuje Svatou Trojici.

Boží muka jsou zděná, omítnutá a bílená a zdobí je plastové reliéfy (jiné by už asi dávno někdo ukradl nebo alespoň urazil) Panny Marie a Ježíše Krista. Na vrcholu se nachází dvojramenný kříž. Uvnitř výklenku jsou zpodobněni Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj.

Nově postavená drobná sakrální památka v Bohdalicích

Vladimír Vojanec — Sun, 21 Apr 2013 00:00:00 +0200

V katastru obce Bohdalice, v místech kde se kříží dvě polní cesty, jedna vedoucí z Bohdalic do Manerova a druhá z Bohdalic do Kučerova, nalezneme v blízkosti košaté lípy drobnou sakrální stavbu - boží muka. Místní obyvatelé místu říkají „ U lipky“.

Na první pohled, by se dalo říci, že se jedná o starší lidovou stavbu. Opak je pravdou. Zmiňovaná památka byla postavena podle návrhu Ing. arch. D. Jiříčka a zasvěcena sv. Cyrilu a Metoději v roce 2005. Vyzdobena byla dvěma trojbarevnými sgrafity sv. Cyrila a sv. Metoděje od grafika Miloše Slámy.

GPS 49°13'23.734"N, 17°1'32.423"E

Katzelsdorfská hájenka

Pavel Samuel — Fri, 29 Mar 2013 00:00:00 +0100

Katzelsdorfská hájenka byla součástí rozlehlé krajinářské kompozice, která vyvrcholila stavbou saletů na počátku 19. století za vlády Jana I. z Liechtensteina. Plány hájenky zpracoval knížecí architekt Josef Körnhausel. Stavba byla dokončena kolem roku 1819 architektem Franzem Engelem. Stála při okraji lesa poblíž komunikace z Valtic do Katzelsdorfu. V roce 1953 se zámeček bohužel ocitl v pohraničním pásmu, proto v září opouští hájenku i zdejší hajný. Roku 1957 dochází k postupnému bourání objektu zaměstnanci státních lesů, neboť prý poskytoval "úkryt banderovcům a jiným protikomunistickým živlům narušujícím státní hranici". Cihly se pak použily pro stavbu rodinných domků ve Valticích. Proto jej dnes můžeme spatřit pouze na fotografiích. Z roku 1930 se dochoval popis hájenky, který uvádí: Rozlehlá, na tři strany otevřená síň, oddělená řadami pilířů od bočních polokruhových prostor a přední dlouhé chodby. Stěny zdobí reliéfy s loveckými výjevy. Celý lovecký pavilon je obrostlý divokým vínem, jenž jako malebné záclony splývá z říms.

Po zrušení "železné opony" se v sutinách stavby našly dva dochovalé pískovcové reliéfy představující lov na kance a lov na jelena, které původně zdobily průčelí hájenky. Ty jsou dnes umístěny v přízemí chodby valtického zámku.

V zarostlém křoví lze najít základy objektu se vstupními schodišti, studnu a pozůstatky zdejších sklepů. Na okraji bývalého sadu je i informační tabule podrobně popisující historii tohoto kdysi významného saletu. Orientačním bodem je boží muka nacházející se u silnice z Valtic do Katzelsdorfu přímo u státní hranice. Odtud je to při okraji lesa severním směrem k sutinám objektu asi 250 m.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy

Vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě.

Fri, 15 Mar 2013 00:00:00 +0100

Nová radnice je nejznámější stavbou Ostravy, největším radničním komplexem v ČR. Mohutná dvoukřídlá budova s centrální částí a vyhlídkovou věží se stavěla v letech 1925 až 1930.

Věž je vysoká 86 m, vyhlídková terasa, která je přístupná veřejnosti je ve výšce 73 m, věžní hodiny váží více než půl tuny a ciferník má průměr 350 cm, délka ručiček 175 cm, hodinový stroj je dnes již nahrazen moderní technikou umožňující pravidelné bití hodin. Rychlovýtah ve věži byl ve své době nejvyšší v republice /51 m/. Náměstí, na kterém se nachází budova Nové radnice, se nazývá Prokešovo. Jeho dominantou je od roku 1999 socha Ikara od akademického sochaře Františka Štorka. Ikarus váží 7 tun a má symbolizovat podle pověsti vzlety a pády Ostravy.

Branná - radnice

Jirka Vaníček — Tue, 26 Feb 2013 00:00:00 +0100

V horské obci Branná se nachází krásná radnice se čtyřhrannou věží. Stojí v centru obce, nedaleko kostela Archanděla Michaela. Je to budova vystavěná v letech 1905 až 1906.

Kousek od radnice se nachází kašna s plastikou Hygie, která oživuje střední náměstí. Kamenná kašna je z roku 1866 a litinová plastika z roku 1901, nesoucí na rameni vázu.

První písemná zmínka o obci Branná pochází z roku 1325. Původně se jmenovala Goldstein - zlatý kámen. Někdy po roce 1301 panoval v obci Jan Wüstenhube, stavebník a zakladatel místního hradu. Později byl Kolštejn navrácen do královského majetku a od roku 1339 zde vládl rod pánů z Lipé. Již od roku 1436 byla obec malým městem, od roku 1890 do poloviny 20.století městem.

V roce 1930 měla Branná přes tisíc obyvatel, včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti. Od roku 1947 mluvíme o obci jako o Branné. Název získala obec podle místní řeky. Po roce 1989 nebyl status města obnoven.

http://www.branna.eu/