http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=d38a8738-b90c-4984-9bc2-143c84ffd1a1

K mauzoleu vede zelená turistická značka z Horního Vysokého. Z cesty jsou odbočky na dvě skalní vyhlídky. První je s velkým dřevěným křížem a vyhlídkou na Horní Vysoké a chatovou osadu Zdravotník. Druhá vyhlídka je s výhledem na Levín.

Kříž Na Nivkách nebo teké kříž nad Řícmanskou naleznete asi 0,5 km za obcí Bílovice nad Svitavou na červené turistické značce do Babic nad Svitavou. Je vedle polní cesty, která je však dostupná i autem, protože ji využívají obyvatelé nových rodinných domků na samém okraji obce. 

Pozoruhodná na kříži je jeho barevnost. Je na něm spousta symbolů, spjatých s umučením Krista a je srovnáván s kříži, dochovanými na Slovácku. Vyřezal jej pan Theodor Šenk v roce 1911, do dnešní podoby byl opraven v roce 2009. 

Vedle kříže naleznete velkou informační tabuli, která popisuje jeho historii a obnovu. 

Deska na připomínku návštěvy Německého básníka Johanna Wolfganga Goetha v Adršpachu, v roce 1790 dále zde byla přidána jeho bista a česká tabulka.

Areál Panského dvora se řadí k významným objektům Lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16., či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt D s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a dále samostatně stojící sýpka.

K hodnotným dochovaným detailům lze počítat veškerá technická zařízení či jejich fragmenty, zachované v původních prostorách a souvisejících s historickou stavbou. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou.

Dnes zde najdete restauraci.

http://www.vychodni-morava.cz/sluzba/4163/

Informace čerpány z Průvodce naučnou stezkou Lovoš.

Tou nejvýraznější památkou je místní zámek. Názory na dataci jeho vzniku se různí. Některé prameny uvádějí, že jej nechal v roce 1700 postavit hrabě František Josef Šlik, jiné hovoří o období před rokem  1660 a  hraběti Jindřichu Šlikovi. V každém případě se však jedná o jednoduchou jednopatrovou barokní stavbu na půdorysu písmene U, přičemž boční křídla zámku směřují k východu. Střed průčelí zámku zvýrazňuje rizalit se šlikovským erbem, nad kterým se nachází hodiny a malá věžička nad valbovou střechou. Budovu částečně obklopuje zámecký park, ohraničený kamennou zdí. Kolem zámku jsou postaveny hospodářské budovy, kterým dominují dvě třípatrové sýpky na západní straně. Ta starší pochází ze stejného období jako zámek (jako její architekt bývá uváděn slavný Jean Baptista Mathey), ta mladší byla postavena v roce 1831.

Zámek byl někdy kolem roku 1820 empírově upraven. Z období empírových úprav pochází také zajímavá malá stavba, nacházející se v neudržovaném zámeckém parku. Nejčastěji bývá představována jako sala terrena, někdy jako altán. Nejvíce však připomíná kapli a dnes je asi nejpoškozenější stavbou celého zámeckého areálu ve Vokšicích.

Od roku 1913 sídlilo na zámku ředitelství velkostatku, který je v roce 1948 jednou nejmenovanou třešňovou stranou zabaven a zlikvidován. Od této doby už zámek jen  chátrá. Je sem umístěna ubytovna zaměstnanců státních statků (od roku 1957) a prodejna potravin, od roku 1974 zde hospodaří JZD. Po roce 1989 je zchátralý objekt vokšického zámku navrácen původním majitelům, tedy rodině Šliků, a dnes jsou zde, s nejvyššší pravděpodobností, byty.

Přímo naproti zámku je umístěn areál firmy Kovošrot Vokšice. Na tom by nebylo celkem nic mimořádně zajímavého, kdyby se zde nenacházela opravdu pozoruhodná galerie (převážně) skulptur, vytvořených z vykoupeného materiálu. Všem zdejším exponátům dominuje – hned u vjezdu do areálu se nacházející – sedící těhotná saň. Toto muzeum pod širým nebem určitě stojí za krátkou prohlídku.