Zřejmě nejrozsáhlejší pozdně barokní stavba na Jičínsku byla postavena stavitelem Františkem Hegerem z Prahy v letech 1772-1780. Na podobě chrámu se údajně podílel také pražský stavitel italského původu, Jan Ignác Palliardi. Interiér zdobí hodnotné nástropní fresky Johana Jáchyma Redelmayera. Mobiliář je rokokový a jeho autorem je známý kosmonoský řezbář Martin Jelínek. Kostel je hřbitovní, ohrazený kamennou zdí, prolomenou několika vstupy. Před vydutým dvojvěžovým průčelím chrámu stojí  cenné barokní sochy sv. Mikuláše (z roku 1749) a sv. Anthelma (z roku 1754), které pocházejí ze zrušeného Valdického kláštera. U obou soch se uvádí i eventualita, že by mohly pocházet z dílny našeho nejvýznamnějšího barokního sochaře, Matyáše Bernarda Brauna.

V sousedství kostela se nachází pamětní lípy, vysazené na počest ukončení 1. světové války, i několik dalších pamětihodností. Jedná se zejména o dvojpodlažní barokní budovu bývalé fary, pocházející z roku 1756 (dnes jsou zde byty), sochu Panny Marie Immaculaty z roku 1877 nebo památník místním občanům, kteří padli v půběhu 1. světové války, stojící před mateřskou školou (původně základní škola). Velmi zajímavá (zejména pro fotografy) je také skulptura Ukřižovaného z roku 1874, stojící na okraji obce a najdete zde i sochu sv. Jana Nepomuckého.

V nejbližším okolí obce, které je součástí barokní komponované krajiny, nazývané "Mariánská zahrada", se nachází různé kaple, pozoruhodné zejména svými atypickými půdorysy. Jedná se o kruhovou kapli sv. Anny, Loretu, šestibokého Andělíčka a hlavně o kapli Nejsvětější trojice, která má půdorys trojúhelníkový. V souvislosti s touto kaplí bývá uvéděn jako spolutvůrce projektu slavny Jan Blažej Santini – Aichel.

Stavba postupně chátrala a v 15. století se dokonce zřítila. V následujícím století byla sice obnovena, ale opravdové rekonstrukce se dočkala až ve 20. století. Uvnitř rotundy jsou vystaveny kopie archeologických nálezů.

V roce 2008 se rotunda dočkala rozsáhlých oprav. Dnes je každoročně poutním místem při církevních bohoslužbách nebo jsou zde organizovány koncerty a svatby.

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou.

http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=d38a8738-b90c-4984-9bc2-143c84ffd1a1

K mauzoleu vede zelená turistická značka z Horního Vysokého. Z cesty jsou odbočky na dvě skalní vyhlídky. První je s velkým dřevěným křížem a vyhlídkou na Horní Vysoké a chatovou osadu Zdravotník. Druhá vyhlídka je s výhledem na Levín.

Nejvýznamnější z nich je krásná pozdně renesanční pohřební kaple a hrobka Bukůvků z Bukůvky, pocházející z roku 1592, o které jsem již na Turistice psal. Za součást této památky bývá považován také pískovcový krucifix, nacházející se před hrobkou směrem k silnici, spojující Postřelmov s okolním světem, tedy zejména zmíněnými Šumperkem a Zábřehem. V souvislosti s renesančními památkami Postřelmova je potřeba také upozornit na náhrobník, umístěný na zdi kostela sv. Matouše.

Další – tentokrát státem chráněnou – památkou Postřelmova je velmi kvalitní barokní socha sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1732. Zajímavou sochu – v tomto případě spíše sousoší - s neobyčejnou ikonografií, která původně stávala u železniční trati, dnes najdete u vchodu na místní hřbitov. Památkou je již od roku 1958, ale do státního seznamu těch kulturních byla zapsána až o 30 let později.

Relativně nenápadnou, ale také pozoruhodnou, drobnou památkou u postřelmovského kostela sv. Matouše je pískovcový sloup s ženskou postavou na vrcholu. Zdobí jej i zlacený reliéf, jehož podoba tvarově částečně připomíná Pražské Jezulátko (jedná se však o „madonu s dítětem“). U této památky jsou jakékoliv informace takřka nedostupné. Nakonec jsem vypátral, že se – údajně – jedná o druhotně přemístěnou sochu sv. Filomény, patronky všech dětí. Sochu nechal vytvořit po  roce 1857 první postřelmovský starosta Petr Kvapil poté, co jeho dcera Pavlínka vypila muchomůrkami otrávené mléko, které se tehdy používalo jako mucholapka.

Této sochy jsem si nikdy moc nevšímal, ale tentokrát na ni nějak zvláštně dopadly sluneční paprsky a mě okamžitě napadla slova textu slavné písně Scotta McKenzieho San Francisco (Be Sure To Wear Flowers In Your Hair), která začíná slovy „If you're going to San Francisco, be sure to wear some flowers in your hair“. A sv Filoména zde má skutečně rozpuštěné dlouhé vlasy a věnec květin na hlavě. Tehdejší umělec si už asi tenkrát dokázal představit příchod legendárního léta známého jako Summer of Love …

Kříž Na Nivkách nebo teké kříž nad Řícmanskou naleznete asi 0,5 km za obcí Bílovice nad Svitavou na červené turistické značce do Babic nad Svitavou. Je vedle polní cesty, která je však dostupná i autem, protože ji využívají obyvatelé nových rodinných domků na samém okraji obce. 

Pozoruhodná na kříži je jeho barevnost. Je na něm spousta symbolů, spjatých s umučením Krista a je srovnáván s kříži, dochovanými na Slovácku. Vyřezal jej pan Theodor Šenk v roce 1911, do dnešní podoby byl opraven v roce 2009. 

Vedle kříže naleznete velkou informační tabuli, která popisuje jeho historii a obnovu. 

Deska na připomínku návštěvy Německého básníka Johanna Wolfganga Goetha v Adršpachu, v roce 1790 dále zde byla přidána jeho bista a česká tabulka.