Bouda, Boží muka, Hrad, Hradiště, Kříž, Panský dvůr, Radnice, Socha, Trosky Česká republika

Boží muka u Květína

Aleš Matějíček — Sat, 25 May 2013 00:00:00 +0000

Zajímavá a stará boží muka najdeme u silnice mezi Květínem a Slavoňovem. Sloupková renesanční muka pochází z r.1602. Německý nápis prozrazuje, že je nechal vystavět Valentin Kluk a jeho hospodyně Anežka: „Bohu všemohoucímu ke cti a slávě a jako památku na sebe“.

Strana obrácená k silnici je vyzdobena reliéfem Malé Kalvárie – tj. Kristem na kříži s Marií sv. Janem Evangelistou. Strana obrácená ke Květínu nese reliéf s vyobrazením mučících nástrojů, pod kterými Kristus trpěl. Zbývající strany obsahují nápisy.

Na straně s mučidly najdeme dva znaky, spodní by měl být znak obce Květína (již méně zřetelný), horní znak patří Ditrichštejnům. To poukazuje na to, že Květín patřil pod panství Mírov. Hrad patřil olomouckému biskupství. Tehdejší dobou právě jeden z Ditrichštejnů byl biskupem. Materiál použitý na boží muka byl pískovec. Lom není zas tak daleko, jedná se o proslulá pískovec z Maletína, je z něj celá řada podobných památek na severní a střední Moravě, asi nejznámější je sloup na Horním náměstí v Olomouci.

Socha Karla IV. v Mělníku u výhledu na soutok

Anna Holubová — Fri, 24 May 2013 00:00:00 +0000

Socha panovníka Karla IV. vyhlížejícího na soutou a mělnické vinice.

Radnice Mělník

Anna Holubová — Fri, 24 May 2013 00:00:00 +0000

Na místě dnešní radnice stávala původně rychta, přestavěná na konci 14. století v gotickém slohu. Připomínkou na tuto stavební etapu je zbytek kaple sv. Barbory s arkýřem. V průběhu staletí došlo k řadě přestaveb od renesanční, přes barokní až po poslední výraznou úpravu z konce 30. let 20. století, kdy se radnice spojila v jeden architektonický celek se dvěma sousedními domy.

Radnice je místem kam veřejnost vstupuje nejen za účelem vyřízení úředních záležitostí, ale v posledních letech i za pravidelnými výtvarnými návštěvami, které oživují tyto historické prostory.

Veřejnosti je od jara do podzimu zpřístupněn také radniční dvůr, kde příjemně šumí fontána původní mělnické kašny, která sem byla přenesena z náměstí. Jedná se o původní kašnu, přenesenou v roce 1893 z náměstí Míru. Kašna stála nedaleko studny ze 14. století, hlubokou 60 m, která bývala do 19. století jediným zdrojem pitné vody pro město. Dnes je studna zakryta dlažbou a místo, pod nímž se nachází, je vyznačeno bílým kruhem a nápisem STUDNA vedle současné kašny.

Dvůr je místem konání svatebních obřadů a kulturních akcí. Je propojen s terasou sousedního Regionálního muzea, z něhož je přístup do zdejší příjemné kavárny.

Zdroj www.melnik.info

www.melnik.cz

Kříž Na Nivkách

Aleš Aulehla — Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

Křížů a křížků je v naší republice spousta. Ale křížů, takto výtvarně provedených neuvidíte zrovna mnoho. Proto stojí nejen za zastavení při cestě, ale dokonce i za samostatný cíl procházky či výletu.

Kříž Na Nivkách nebo teké kříž nad Řícmanskou naleznete asi 0,5 km za obcí Bílovice nad Svitavou na červené turistické značce do Babic nad Svitavou. Je vedle polní cesty, která je však dostupná i autem, protože ji využívají obyvatelé nových rodinných domků na samém okraji obce.

Pozoruhodná na kříži je jeho barevnost. Je na něm spousta symbolů, spjatých s umučením Krista a je srovnáván s kříži, dochovanými na Slovácku. Vyřezal jej pan Theodor Šenk v roce 1911, do dnešní podoby byl opraven v roce 2009.

Vedle kříže naleznete velkou informační tabuli, která popisuje jeho historii a obnovu.

Ruiny tajemného mostu

Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

Kousek od železniční zastávky Návarov na trati Železný Brod - Tanvald stojí provizorní most přes řeku Kamenici. Jde už několik desítek let o provizorní most vojenské mobilní skládací konstrukce s prkenným vrškem, po kterém vede úzká silnice včetně modré a zelené turistické cesty. Zajímavostí tohoto místa jsou však zbytky původního dvouobloukového kamenného mostu. Tato celkem mohutná kamenná stavba není nijak v historických pramenech písemně dokumentována a zřejmě se nedá zjistit ani přesný důvod, ani období výstavby mostu. Jisté je, že most má něco společného buď ještě s hradem Návarov, nebo s později postaveným zámkem Návarov. Pokud něco víte o této tajemné mostní kamenné stavbě, podělte se s ostatními v diskuzi.

Pieta na Křižanském sedle

Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

V nejvyšším bodě Křižanského sedla, v místě, kde se kříží silnice s červeně značenou turistickou cestou směřující od Ještědu až k německým hranicím, najdeme do pískovce vytesanou Pietu. Na podstavci rozeznáme Pannu Marii s tělem Krista sejmutého z kříže. Socha s piedestalem pochází z roku 1766. Tento letopočet je tu také vytesán v podobě římských číslic MDCCLXVI.

Kříž u Jiráskovy chaty v Dobrošově

Anna Holubová — Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

Kříž zlacený naproti turistické chatě - Jiráskova chata v Dobrošově.

Křížek u parkoviště chatové osady Ostaš

Anna Holubová — Mon, 20 May 2013 00:00:00 +0000

Křížek s madonkou u parkoviště chatové osady Ostaš

Kříž a sousoší na návsi v Hlavňově

Anna Holubová — Mon, 20 May 2013 00:00:00 +0000

Na návsi obce Hlavňov se nachází kříž se sochami svatých.

Pomník Jaroslava Haška pod Lipnicí.

Mon, 20 May 2013 00:00:00 +0000

Portrét spisovatele Jaroslava Haška s názvem Hlava XXII byl odhalen nad křižovatkou silnic z Lipnice na Dolní Město a ze Světlé nad Sázavou na Humpolec.

Jaroslav Hašek /1883 až 1923/ v Lipnici nad Sázavou a jejím okolí strávil poslední část života. V hostinci U České koruny napsal tři ze čtyř dílů svého proslulého románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Na lipnickém hřbitově je spisovatel pohřben a v obci je také Haškovo muzeum.

Žulový portrét vytvořil sochař R. Dvořák. Osmnáctitunový pomník vysoký 2,65 metru je složený z osmi částí, přičemž segmenty levého oka a úhlopříčné části temene hlavy jsou sejmuté a leží opodál. Na hladkých vnitřních stěnách segmentů je vysekaný citát z Haškova nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka v deseti jazycích.

Pomník s názvem Hlava XXII odkazuje na světoznámý protiválečný román Josepha Hellera Hlava XXII. Literární kritici prý Hellera po vydání románu upozornili na to, že se dostal blízko ke Švejkovi. V pokračování Hlavy XXII, románu Zavíráme, nechal Heller svého hrdinu se Švejkem debatovat.