Choceň - zámek, zámecký park a muzeum

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Choceň jsme navštívili během zimního jednodenního výletu do tohoto východočeského města. Jednou z památek, kterou jsme zde poznali, byl choceňský zámek. Auto jsme nechali zaparkované u bývalé hospodářské zámecké budovy naproti šlechtického sídla a vydali se k němu. Na první pohled nás zaujala zde zdi zámku vystupující kaple, kterou jsme o pár minut později poznali i zevnitř.

Vešli jsme na nádvoří, z něhož byla dobře vidět řada oken v prvním patře a na dvou stranách v přízemí jsme si všimli trojosých arkád. Potom jsme vešli dovnitř jednoho křídla zámku a nade dveřmi do chodby jsme uviděli pamětní nápis z roku 1562. Po schodech jsme vystoupali do 1.patra, kde se nás ujal starý pán. Zaplatili jsme 20 korun vstupného, koupili dvě turistické známky a pohled. Také jsme dostali kapesní kalendáříky a razítko do památníku. Pak jsme si již sami prohlédli tři místnosti s expozicemi Orlického muzea a prohlídka nám trvala pouhých 10 minut.

V historické expozici jsme postupně shlédli soubor starých tisků, ukázky předmětů s církevní tématikou, ukázky lidových artefaktů z Choceňska, zámek s klíči, který je celý ze dřeva, vyřezávané formy na perník a máslo či krásné loutkové divadlo z období první republiky. Líbily se nám také staré školní pomůcky jako ozdobný kalamář, tabulka, staré čítanky či posuvný kalendář.

Našemu zraku neunikly ani dobové školní lavice firmy FISCHEL rakouského původu z počátku 20. století nebo dubová skříň s krásnou intarzií. V historické expozici jsme viděli věci, které se kdysi běžně denně používaly. Byl zde dřevěný okovaný rýč, dřevěné vidle na seno, cep na mlácení obilí, hrábě na len, stojan na louče, máselnice ke stloukání másla či kolovraty k spřádání lnu.

Ve vitrínách jsme si pak prohlédli předměty z místní řemeslné výroby, kterými bylo tkalcovství, krejčovství a nářadí a potřeby z ševcovské dílny pana Krále z Chocně. Dále jsme zde viděli předměty z historie místní papírny. V dalších vitrínách jsme viděli skleněné lahve na pálenku z konce 18. století a ucelený soubor cínového nádobí.

V muzeu byly také vystaveny perkusní terčovnice z konce 19. století, prachovnice, kleště na lití kulek či tříhlavňový kanónek s perkusními zámky usazenými na dřevěné lafetě s možností postupného odpalování. Na stěně jsme si pak prohlédli velkou mapu choceňského panství z roku 1811, která byla nalezena v roce 1995 na městské skládce. Na mapě jsme Choceň i jednotlivé vesnice, které přináležely k panství Kinských a také polnosti, louky a lesy ve zdejší krajině před dvěma staletími. Líbila se nám i raně novověká pokovená truhla nesoucí na vnitřní straně víka iniciálu W a letopočet 1621, kterou vlastnil významný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Později tato truhla sloužila jako městská pokladnice.

V archeologické expozici nálezy z přelomu 19. a 20. století z okolí Chocně. Zde nás nejvíce zaujala ukázka žárového pohřebiště lužické kultury.

V paleontologické expozici jsme si prohlédli zkameněliny mlžů, břichonožců a hlavonožců. Z období čtvrtohor jsme shlédli kosterní pozůstatky zvířat, nalezených převážně v těžebně štěrkopísku v Běstovicích ve 20. a 30. letech 20. století.

V geologické expozici nás čekaly nálezy druhohorních zkamenělin, a viděli jsme zde především hlavnonožce . Zaujaly nás také zkamenělé ryby Halec Sternbergi.

Během prohlídky muzea jsme se z historie zámku dozvěděli, že jej nechal vybudovat v letech 1562 - 1574 Zikmund ze Šelmberka jako své nové renesanční sídlo. Nepřekvapilo nás, že během Třicetileté války roku 1646 neunikl Švédům a byl vydrancován a také několikrát vyhořel. Naštěstí byl v dalších letech opravován.

Zaujalo nás, že v polovině 17. století žil na zámku vedle hejtmana panství i důchodní písař a jeho pomocník, dále obsluha a pomocný personál zámku jako pradlena, chůva, kuchařka, pojezdný, podkoní, vrátný zámku, krejčí a zahradník. Dozvěděli jsme se také, že do barokní podoby nechali zámek v 18. století přestavět tehdejší majitelé, rod Kinských. Ani tuto podobu zámku jsme si však neprohlédli, protože zámek v roce 1829 opět vyhořel. A tak jsme viděli až podobu z roku 1850, kdy Kinští opět zámek opravili a bylo také přistavěno východní křídlo s pseudogotickou kaplí Nanebevzetí Panny Marie s polygonálním závěrem.

Nepřekvapilo nás, že Kinští zámek používali jako letní sídlo. Po roce 1918 se město Choceň neúspěšně snažilo domoci si soudní cestou vyvlastnění zámku, neboť zde chtěli zřídit obchodní školu. Následná historie se nám četla těžce, jelikož během druhé světové války byl objekt zámku využíván nejdříve pro potřeby Hitler - Jugend, poté zde byli umístěni francouzští zajatci a ke konci války sloužil jako ubytovna pro pracovníky koncernu Hermann Goering - Werke.

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován na základě Dekretů prezidenta republiky a jižní křídlo bylo přenecháno pro potřeby nově založené hudební školy, přičemž severní křídlo slouží Orlickému muzeu.

Vrátili jsme se ke starému pánovi, který nás přes nádvoří zavedl do protějšího křídla zámku. V něm jsme si prohlédli vnitřek kaple s vysokým klenutým stropem, vyzdobeným mramorem. V čele kaple jsme viděli tři vitrážová okna. Líbil se nám oltář z bílého carrarského mramoru se zajímavou plastikou P. Marie a Ježíše Krista. Zajímavé bylo i šestioktávové, tlakové harmonium se dvěma rejstříky. Od průvodce jsme se dozvěděli, že kaple se začala rekonstruovat v roce 1989, kdy byly postupně vytvořeny nové vitráže a v roce 1993 byla kaple znovu vysvěcena. Když jsme si kapli prohlédli, vrátili jsme se na nádvoří, kde jsme se rozloučili s průvodcem a vyšli ven ze zámku.

Neodjeli jsme ovšem pryč, ale vydali jsme se na procházku do zámeckého parku, kde jsme sbírali potřebné údaje k multikešce. Právě z parku jsme si mohli dobře prohlédnout z dálky budovu zámku. Všimli jsme si, že se jedná o čtyřkřídlý obdélníkový objekt postaven v renesančním slohu, který byl později barokně upraven.

Park byl opravdu velký a než jsme přešli na druhou stranu, chvíli to trvalo. Na protější straně parku jsme pak zašli do hospody U osla, kde jsme se skvěle najedli a zejména nám chutnal bramborák, kterými je restaurace proslavená. Pak jsme se vraceli opět parkem k zámku, děti se i přes zimní počasí vyřádili na dětském hřišti, získali jsme i zbytek souřadnic a nakonec jsme kešku našli. Park jsme park i zámek opustili a prohlédli si nedaleký bývalý pivovar a mlýn u řeky Tiché Orlice. O nich se více dozvíte v mých dalších článcích.

Orlické muzeum v Chocni je veřejnosti přístupné v otevíracích dnech, a to:

- v sezóně (květen – září) v pondělí až neděle 9:00 – 12:00, 14:00 – 16:00 hod.

- mimo sezónu (říjen – duben) v pondělí až pátek 9:00 – 12:00, 14:00 – 16:00 hod.

sobota a neděle 13.00 - 16.00 hodin a v době výstav 9:00 - 12:00, 14:00 - 17:00 hod.

Vstupné do muzea je následovné: základní 20,- Kč a snížené 10,- Kč.

http://www.orlickemuzeum.cz/menu/chocensky-zamek.html

Poslední aktualizace: 5.4.2015

Nadmořská výška:

292 metrů nad mořem

Choceň - zámek, zámecký park a muzeum na mapě