Litovel – renesanční náhrobníky (Sochova vila a kostel sv. Marka)

Litovel, někdejší královské město ležící na šesti ramenech řeky Moravy, má co se týče historických památek turistům rozhodně co nabídnout. Vždyť také bylo toto desetitisícové město založeno již v polovině 13. století. A nemusí to být ani památky nejstarší, nejvýznamnější nebo nejrozměrnější. Zajímavým „produktem“ období renesance jsou například figurální náhrobníky, které se v Litovli nacházejí v historickém centru města, nedaleko náměstí Přemysla Otakara.

Nalézt můžeme je, nebo jejich fragmenty, například na venkovní zdi kostela sv. Marka, založeného zřejmě již v I. polovině 14. století, a to na jeho severní a západní straně (původně se zde nacházely i zajímavé fragmenty pískovcových náhrobků z období před třicetiletou válkou, které byly později záměrně odstraněny). Původ náhrobníků je spojován s tím, že se dříve jednalo o kostel hřbitovní a na – při něm umístěném - městském hřbitovu se pohřbívalo až do roku 1784.

Na severní stěně – či severozápadní straně - kostela na náměstí Svobody tak můžeme vidět zajímavý figurální pískovcový náhrobník, na kterém je zobrazena mužská postava s erbem. Muž drží v levé ruce rybu, která je i ve znaku Litovle. K tomuto náhrobnímu kameni prý původně patřily i dvě hlavy měšťanů (muž a žena) se sepjatýma rukama, umístěné na západní zdi vedle kostelní věže.

Ještě zajímavější je však venkovní galerie renesančního umění na secesní Sochově vile v Husově ulici. Tento dům byl postaven pro někdejšího litovelského starostu v letech 1910 až 1913 a od počátku v něm sídlilo i Městské muzeum, jehož byl Socha spoluzakladatelem. Jistě proto také byly do vstupní části vily osazeny i některé jeho exponáty.

Můžeme zde např. vidět tři zazděné střílny z městských hradeb (16. století), kamennou švédskou dělovou kouli nebo desku s městským znakem. Do vstupní části je také zakomponován původní renesanční portál místní radnice pocházející z roku 1572.

To hlavní ale najdeme vedle vstupních dveří do objektu. Právě zde se totiž nacházejí dva velmi zajímavé figurální náhrobníky. Ten vlevo patří šlechtici Janu staršímu Bořejčkovi z Bříšťan a na Přestavlkách, který zemřel v roce 1566, ten vpravo potom neznámému litovelskému měšťanovi nebo šlechtici, zesnulému přibližně v tutéž dobu. Oblečení obou mužů odpovídá II. polovině 16. století.

První z renesančních náhrobků byl nalezen v dlažbě Mariánské kaple v litovelském farním kostele sv. Marka, ten druhý pak pochází ze hřbitova olomouckého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Je opatřen českým nápisem, což bylo pro náhrobky v tomto - tehdy převážně německém - městě značně neobvyklé.

Vila v současné době působí už mírně zchátrale (o pár let už to až moc decentně řečeno). Muzejní sbírky zde byly jen do roku 1919, později se dům stal sídlem SNB a následně i České policie.

Závěrečná poznámka: Původní text i polovina fotografií pochází z roku 2012. V roce 2023 byl pouze text o několik informací doplněn a nakonec přibylo také pár nových fotografií..